Vezmi a čti celou Bibli
TOPlist

Téma týdne

Téma týdne
Když se mi vše zhroutí
Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! (1J 3,1)
25.4.2015, 19

 

Někdy se dostaneme do situace, kdy nám není nejlépe – nedaří se nám, připadáme si nedůležití, jsme zklamaní okolím nebo i sami sebou. V takových chvílích nás mohou napadnout vtíravé otázky typu: „Kdo vlastně jsem?“, „Jaký má mé plahočení vůbec smysl?“ „Je to všechno k něčemu?“.

V čem nacházím já sama svou osobní identitu? V tom, že jsem matka, manželka, úspěšná manažerka? Co když se naše pojetí sebe sama v jednom jediném okamžiku zboří jako domeček z karet? Rozvodem, ukončením pracovního poměru, ztrátou blízkého člověka…

Přicházím na to, že dřív, než jsem se stala manželkou či matkou, dokonce dříve, než jsem byla čímkoliv, v čem spatřuji své já, jsem byla dcerou Boží. Co to pro mě znamená? To, že nikdy nebudu definitivně sama, zapomenutá a zoufalá ze ztráty smyslu svého života. Nad všemi mými pozemskými cíli je totiž jeden mnohem důležitější – cesta do Otcova domu.

Bůh řekl, že jsme jeho dětmi.  Můžeme se tak neustále prostřednictvím modlitby nacházet v jeho přítomnosti. Čerpat od něho a z jeho lásky dostatek sil a energie i pro chvíle, kdy náš život zaplňují neúspěchy a zklamání.

Vidím-li nad vším tím, co je pro mě v mém životě důležité, v čem nacházím samu sebe to, že jsem Božím dítětem, nemusím mít ochromující strach. Otec je a bude vždy se mnou – ve všech radostech i pádech. A bude se mnou nakonec i při tom definitivním pádu, který čeká každého z nás. Při pádu do smrti.

Ale i následně: při pádu do jeho náruče…

redakčně upraveno

 

Jsme Boží děti (1J 3,2)

Dostali jsme ducha těch, kdo byli Bohem přijati za vlastní, a proto můžeme volat „Abba, Otče!“ (srov. Řím 8,15)

 

Tuto službu poskytuje www.vira.cz.